|
|
Vliv efektu "metropolitan voting" na volební chování v českých parlamentních volbách 2021
Vratný, Radek ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Mikešová, Renáta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jedním z faktorů podmiňující volební chování lidí v posledních českých volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021. Vysvětluje rozdíly mezi kompozitními a kontextuálními přístupy výzkumu a následně se soustředí na možné nalezení a prokázání efektu metropolitan voting, tedy efektu metropolitního hlasování, které lze považovat za podkategorii efektu nákazy. Vzhledem k doposud nedostatečnému věnování pozornosti tomuto fenoménu v odborné literatuře se práce shrnuje a částečně inovuje konceptualizaci tohoto jevu. Samotný efekt nákazy, který lze také nalézt pod pojmem efekt sousedství, pojednává o situaci, kdy lidé revidují své postoje pod přímým či nepřímým vlivem převládajících postojů a názorů lidí pohybujících se či žijících ve vyhraněné oblasti. Dle této revize následně volí, tudíž jejich individuální charakteristiky, kterými se zabývá kompozitní přístup, na ně mají menší vliv než by se očekávalo. Tato práce se efekt metropolitního hlasování snaží prokázat na příkladu dvou metropolitních oblastí - pražské a ostravské za pomoci statistických metod vícenásobné lineární regrese a prostorové autokorelace. Vícenásobná regrese pracuje s mnoha daty na úrovni obcí a městských částí představující demografické, socioekonomické aj. složení daného...
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Volební geografie SPD
Milev, Matěj ; Ondruška, Michal (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá charakteristikou volební geografie hnutí SPD ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v letech 2017 a 2021, a jejím zasazením do kontextu se vzorci prostorového rozložení volebních výsledků ideologicky nejbližších relevantních volebních stran, kterými se ve zkoumaném druhu voleb stalo hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury v r. 2013 a hnutí Trikolora Svobodní Soukromníci v r. 2021. Analýza těchto vzorců je zkoumána na úrovni administrativních obvodů obcí za využití metody P. Jehličky a L. Sýkory. Následně je využita analýza podmíněnosti těchto volebních výsledků se sociálně- ekonomickými charakteristikami elektorátu České republiky. K nejvýznamnějším zjištěním patří identifikace vysoké volební podpory SPD v příhraničních oblastech, potvrzení shodných charakteristik této podpory z r. 2017 s hnutím Úsvit a naopak jejich nenalezením ve volbách v r. 2021 s hnutím TSS. Rovněž byla potvrzena pozitivní souvislost volební podpory s podílem nezaměstnanosti a osobami bez maturity.
|
|
|
KDU-ČSL z pohledu teorie politických stran
Štamberk, Ondřej ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na aplikaci vybraných klasických teoretických konceptů na příkladu Křesťanské a demokratické unie - československé strany lidové, ve snaze posoudit, do jaké míry jsou tyto koncepty relevantní v dnešním politologickém výzkumu. Teoretické koncepty jsou představeny v první kapitole teoretické části. V druhá kapitola nabízí shrnutí historického vývoje křesťanských demokratů od jejich vzniku až po poslední parlamentní volby v roce 2021. V praktické části jsou představené teorie aplikovány na lidovou stranu a v následující kapitole jsou dále představeny a analyzovány jak volební výsledky KDU-ČSL v období samostatné České republiky, tak její voličská základna. Cílem je nalézt charakteristické vzorce, které jsou v případě KDU-ČSL oproti ostatním českým politickým stranám jedinečné a zodpovědět, proč tomu tak je a jaké důsledky pro další vývoj pro tuto stranu mají. Ve výsledku se podařilo aplikovat všechny představené teorie a přijít s poznatky a charakteristikami týkajícími se vývoje volebních výsledků i voličské základny KDU-ČSL. Klíčová slova KDU-ČSL, politické strany, křesťanská demokracie, konfliktní linie, volební geografie, volby, stranická struktura
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Volební geografie postkomunistických zemí střední a východní Evropy
Sokol, Petr ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent) ; Kouba, Karel (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem z oblasti volební geografie, která náleží k širšímu oboru geografie politické. Základní hypotézu práce tvoří předpoklad, že postkomunistické země střední a východní Evropy prošly za 25 let svého postkomunistického období vývojem, který je dovedl ke stavu, kdy zákonitosti volební geografie platné v západní části evropského kontinentu jsou relevantní i v postkomunistickém prostoru. Tuto hypotézu práce ověřuje na třech samostatných oblastech výzkumu. První část práce proto tvoří analýza volební geografie zakladatelských voleb v 17 postkomunistických zemích (včetně NDR). Pomocí metod volební geografie jsou volby v každé zemi zkoumány a země jsou podle výsledků zkoumání rozděleny do skupin podle charakteru volební geografie zakladatelských voleb. V druhé části je zkoumána volební geografie hlavních měst postkomunistických zemí. U každého hlavního města je posuzován jeho podíl na celostátním elektorátu, je měřena jeho odlišnost od zbytku země pomocí indexu odlišnosti a je analyzována síla jednotlivých stranických rodin pomocí koeficientu úspěšnosti v hlavním městě. Na základě těchto tří proměnných je učiněn pokus o kategorizaci hlavních měst postkomunistických zemí. Třetí oblastí, v níž je postkomunistická volební geografie zkoumána, je variabilita volebních výsledků v...
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce "Volební geografie Polska po roce 1989" zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2010. Hlavní hypotézou, již tato diplomová práce testuje, je, že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B"). Zatímco první z těchto dvou částí Polska je volební baštou modernistických...
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Rigorózní práce Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2011. Hlavní hypotézou, již tato rigorózní práce testuje, je že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B")....
|
|
|
Analýza prostorové diferenciace volebních výsledků ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017
Mencl, Michal ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Hanzal, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat územní diferenciaci volební podpory ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017. Analýze parlamentních voleb v těchto letech se doposud věnuje velmi málo prací. Nejdříve dojde na základě metod volební geografie k definování území, na kterém získali sociální demokraté poměrově největší podporu. Posléze jsou pomocí statistických metod (lineární regrese) určeny charakteristiky, které takové území vykazuje. Tím dojde i k určení nezávisle proměnných, které podmiňují volební podporu ČSSD nejvíce. Jednotkou analyzovaného území jsou okresy České republiky. Práce dochází k závěru, že voličská základna ČSSD se v tomto období příliš nezměnila. Poměrově největší podporu získala ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017 v téměř stejných okresech České republiky. Dále měla ČSSD větší podporu v okresech s vyšší nezaměstnaností, menším podílem vysokoškoláků, menším podílem osob v exekuci a větším podílem starších osob.
|
|
|
Regionální diferenciace volebního chování v Česku
Mikešová, Renáta
Předložená disertační práce se zabývá regionální diferenciací volebního chování a dalšími tématy volební geografie v Česku. Volební geografie, která studuje geografické aspekty organizace, průběhu a výsledků voleb, se po dlouhou dobu vzhledem k neexistenci svobodných voleb rozvíjela zejména v západních společnostech. V Česku se začala rozvíjet až v 90. letech a jejím cílem bylo zachytit mimo jiné procesy transformace společnosti a stabilizace demokracie, porovnat volební vzorce ověřené v podmínkách stabilizovaných liberálních demokracií se vzorci v transformujících se státech a přizpůsobit je specifickým podmínkám transformujících se zemí. Volební geografie se orientuje zejména na zkoumání regionální diferenciace volebního chování. Jejím cílem je zjistit, zda odlišné vzorce volebního chování vycházejí ze sociální struktury populace v regionu, jsou ovlivněny kontextuálními faktory anebo je kombinací obou těchto příčin. Dalším významným předmětem studia volební geografie jsou prostorové vzorce reprezentativity, které jsou však zkoumány především ve většinových volebních systémech. Dizertační práce se skládá se dvou základních částí. První část představuje širší teoreticko- metodologické uvedení do zkoumané problematiky. Nejprve je krátce představena historie volební geografie a posléze i...
|
host ::
RSS.